700 dolarů za sošku, 2 miliony v aukci: jak funguje ekonomika Oscarů

Přiznám se: pokaždé, když sleduji přenos Oscarů, přistihnu se, že v mé hlavě pracuje nějaký vnitřní účetní. Zatímco kameramani loví slzy šťastlivců, já nějak počítám, kolik stojí koberec pod jejich nohama, kolik stál banket a hlavně — co vlastně drží v rukou ten chlápek v motýlku nebo ta dívka v šatech za půldruhého milionu dolarů (šaty, mimochodem, jsou většinou zdarma — ale o tom později).

Pozítří, 15. března, divadlo Dolby v Hollywoodu hostí 98. předávání Oscarů. A zatímco všichni budou diskutovat o tom, kdo vyhrál a kdo byl opomenut, navrhuji mluvit o penězích. Bez afektu, bez posvátné bázně — prostě čísla, fakta a pár příběhů o tom, jak se pěkná cetka stala příčinou soudních sporů a rekordních obchodů.

Pro českého čtenáře a podnikatele představují Oscary sílu značky a globálního dosahu: soška za 700 dolarů* (přibližně 16 450 Kč*) se proměňuje v aktivum v hodnotě milionů, což rezonuje s ambicemi české filmové tvorby a jejími úspěchy na mezinárodní scéně.

Rytíř zrozený z nudy

Tento příběh začal docela všedně. V roce 1928 seděl výtvarník MGM Cedric Gibbons na poradě. Nuda musela být nesnesitelná, protože vzal a nakreslil do notesu rytíře s mečem. Prý mu předlohou byl mexický herec Emilio Fernández — charakteristický muž s brutálním vzhledem. Gibbons ukázal skicu známému sochaři Georgi Stanleymu, ten vymodeloval figurku a prodal ji Americké filmové akademii za 500 dolarů* (přibližně 11 750 Kč*). Na tehdejší dobu slušná částka.

První Oscar byl předán v roce 1929 (na fotografii Douglas Fairbanks předává sošku herečce Janet Gaynor). Pravda, říkalo se tomu skromně „Vyznamenání“. Žádný patos, žádná intrika. Soška neměla ani jméno — dostala ho až v roce 1931. Historici se přou, zda na počest manžela Bette Davisové Harmona Oscara Nelsona, nebo jestli novináři Sidneymu Skolskému prostě jenom omrzelo psát „bezejmenná soška“ a sám ji pokřtil. Ať tak či onak, jméno se ujalo.

Samotný rytíř se za sto let téměř nezměnil. Materiály však ano. Dnes je uvnitř slitina zvaná britanium — 93 % cínu, trocha antimonu a mědi. Povrch je pokoven 24karátovým zlatem v neuvěřitelně tenké vrstvě — pouhých 0,38 mikronu. Pro představu, je to 200krát tenčí než lidský vlas. Rytíř stojí na černém mramorovém podstavci, měří 34 centimetrů a váží téměř 4 kilogramy.

A teď to nejzajímavější: výroba jedné takové figurky trvá tři měsíce. Ročně se jich vyrobí asi padesát, i když se předává nanejvýš pětadvacet až třicet. Ostatní čekají na svou hodinu pro případ nepředvídaných okolností — remízy v hlasování, dodatečných cen, nebo když někdo sošku před ceremoniálem upustí.

A teď se pevně držte. Výrobní náklady jednoho Oscara? Přibližně sedm set dolarů* (přibližně 16 450 Kč*). Ano, nepletl jsem se. Méně než tisíc. Zhruba tolik, kolik stojí slušný vysavač nebo velmi skromná večeře pro hollywoodskou hvězdu.

Dolar za sen

V roce 1950 v Akademii filmového umění a věd prohlédli. Pochopili, že pokud nezastaví obchod se soškami, Oscar se promění v obyčejné tržní zboží, které bude putovat z aukce do aukce a ztrácet veškerou svou prestiž. A vymysleli pravidlo.

Od té doby každý, kdo získá vytouženého rytíře, podepisuje smlouvu: sošku lze prodat pouze zpět Akademii. A cena je pevná — jeden dolar* (přibližně 23,50 Kč*). Představte si to! Vyhrajete největší cenu svého života a za pár let, pokud nastanou finanční potíže, ji můžete vrátit jako zálohovanou láhev. Za dolar.

Ale je tu háček. Toto pravidlo platí pouze pro Oscary udělené po roce 1950. Všechny udělené dříve jsou v volném oběhu — respektive v právní šedé zóně, kde vřou vášně.

Lov na rytíře: pět příběhů

Než Akademie zavřela vrátka, někteří stihli proklouznout. A pak se začalo dít něco, čemu by scenáristé mýdlových oper mohli závidět.

První příběh — o Jihu proti Severu

Producent David Selzník získal sošku v roce 1940. V roce 1999 se vynořila v Sotheby’s s vyvolávací cenou tři sta tisíc. A do aukční síně vstoupil Michael Jackson. Král popu tuto trofej velmi chtěl. Zapnul režim „na peníze nehleď“ a koupil rytíře za více než milion — přesně 1,54 milionu dolarů* (přibližně 36,3 milionu Kč*). Stále rekord.

Kde je dnes tento Oscar? Záhada. Po Jacksonově smrti soška beze stopy zmizela.

Druhý příběh — o kouzelníkovi

David Copperfield v roce 2003 koupil sošku Michaela Curtize za Casablancu. Zaplatil 231 000 dolarů* (přibližně 5,44 milionu Kč*). O devět let později ji prodal za dva miliony dolarů* (přibližně 47,1 milionu Kč*). Čistý zisk — téměř 1,77 milionu dolarů. Každý investor by takovému výnosu záviděl.

Třetí — o Orsonu Wellesovi a Občanu Kaneovi

Když se režisérova dcera Beatrice v roce 2003 pokusila prodat otcova Oscara, Akademie podala žalobu a transakci zablokovala. Dívka se ale ukázala být vytrvalá. Za rok přišla znovu — a soud najednou povolil. To byl první případ, kdy Akademie prohrála. Soška se prodala za 862 000 dolarů* (přibližně 20,3 milionu Kč*).

Čtvrtý — o Spielbergovi sběrateli

Steven Spielberg má svých Oscarů plno, ale nějak rád sbírá i cizí. Koupil sošku Clarka Gablea za 607 000 dolarů* (přibližně 14,3 milionu Kč*), pak přikoupil dvě Bette Davisové za 758 000 dolarů* (přibližně 17,9 milionu Kč*). A jako správný člověk je dal do úschovy Akademii — aby nedráždil právníky.

Nutno podotknout, že Spielberg je stále v akci: letos vychází jeho nový režijní snímek „Den odhalení“. Film je věnován jeho oblíbenému tématu — mimozemšťanům. Premiéra je naplánována na 12. června letošního roku. Rozhodně se máme na co těšit!

Pátý — o chamtivosti, která není trestná, ale je trestná

V roce 2014 se jistý Joseph Tutalo rozhodl prodat Oscara svého strýce, získaného v roce 1943 za film „Moje dívka Sal“. Prodal ho za 79 000 dolarů* (přibližně 1,86 milionu Kč*). Akademie podala žalobu a přinutila ho sošku vrátit. Pravidlo funguje: nejdřív nám ho nabídni za dolar, pak teprve na trh.

A co v obálce?

Řekněme, že jste vyhráli. V rukou držíte rytíře za sedm set dolarů, kterého nemůžete prodat. Zklamání? Nepospíchejte. Protože kromě sošky dostávají vítězové — a dokonce i poražení — ještě něco navíc.

Pro laureáty připravují dárkové balíčky. Tedy ne tak docela balíčky — spíš balíčky služeb. VIP cestování, šperky, pronájem luxusních aut na rok, jachty, soukromá letadla. Celkem to táhne na 290 000 dolarů* (přibližně 6,83 milionu Kč*). Aby se člověk okamžitě cítil na vrcholu světa, a ne jen s třpytivou hračkou v ruce.

Nominantům, kteří prohráli, se také něco ujde. Dávají jim útěšné ceny — zhruba po 125 000 dolarech* (přibližně 2,94 milionu Kč*). Aby se jim do kamery usmívalo o něco snáz, když vyvolávají cizí jméno.

Čísla na červeném koberci

Teď spočítejme, kolik stojí samotný svátek. Vezmeme data za rok 2024 — poslední oficiální. Inflace samozřejmě udělala své, ale řádově je to jasné.

Celkový rozpočet ceremonie je téměř 57 milionů dolarů* (přibližně 1,34 miliardy Kč*). Rozepíšeme to po položkách, ale krátce:

• Obálky — 19 000 dolarů* (přibližně 448 000 Kč*). Ano, ty samé, které se otevírají na pódiu. Ruční práce, po 200 dolarech za kus. Přebytečné se před ceremoniálem ničí — bezpečnost.
• Červený koberec — 25 000 dolarů* (přibližně 590 000 Kč*). Sto padesát metrů koberce barveného ručně. Barva — burgundské víno. Červeně vypadá jen v televizi.
• Šampaňské — 80 000–90 000 dolarů* (přibližně 1,89–2,12 milionu Kč*). Toho je dost na naplnění malé vany.
• Guvernérská večeře — 1,8 milionu dolarů* (přibližně 42,4 milionu Kč*). Hlavní banket po ceremoniálu. Lanýže, steaky, čokoládoví Oscarové s jedlým zlatem.
• Limuzíny — asi 1,8 milionu dolarů* (přibližně 42,4 milionu Kč*). Dva tisíce aut pro hvězdy na celý den.
• Ostraha — 250 000 dolarů* (přibližně 5,9 milionu Kč*). Skromně, ale vkusně.

Modely hvězd do toho nejsou zahrnuty — platí je značky. Kompletní look (šaty, šperky, stylisté) táhne v průměru na jeden a půl milionu dolarů* (přibližně 35,3 milionu Kč*), ale to jsou osobní kontrakty, ne rozpočet ceremonie.

A samostatná položka — propagace filmů. Aby si filmu členové Akademie všimli, utrácejí studia více než sto milionů dolarů* (přibližně 2,35 miliardy Kč*). Dříve rozesílali fyzické kopie — to byly miliony za disky a dopravu. Teď přešli na streaming: projekce jednoho filmu stojí asi dvacet tisíc dolarů* (přibližně 471 000 Kč*). Úspora, ale pořád drahé.

Hlavně není soška

Když dáme všechna čísla dohromady, vzniká absurdní obrázek: třpytivý rytíř za sedm set dolarů, který právně stojí dolar, ceremonie za padesát sedm milionů, studiové rozpočty za stovky. Kde je logika?

Logika je prostá: Oscar není o kovu a pozlátku. Je to vstupenka do jiného světa. Film, který získá sošku, vydělá v kinech mnohonásobně víc. Herec, který se stane laureátem, zvedne cenu do nebes. Studio s Oscarem na poličce prodává další projekty rychleji a dráž.

Sám o sobě je tenhle rytíř jen kus cínu se zlatým povrchem. Ale jako symbol — to je klíč k milionům. Za takový klíč jsou lidé ochotni zaplatit v aukci půldruhého milionu a léta se soudit.

Pozítří, až další šťastlivec bude mávat soškou z pódia, zase zapnu svého vnitřního účetního. Ale tentokrát se asi prostě budu radovat za toho člověka. Zasloužil si to. I když jeho rytíř stojí jako vysavač.

* Poznámka: Přepočty na koruny jsou přibližné a provedeny dle kurzu k 13. březnu 2026: 1 USD = 23.55 CZK. Uvedené částky jsou orientační a mohou se lišit při konverzi do jiných měn nebo k jinému datu. Pro operativní přepočty použijte měnový konvertor.