Majetek miliardářů dosáhl rekordních 18,3 bilionu dolarů, nerovnost se prohlubuje, varuje Oxfam

19. ledna 2026. Globální ekonomická nerovnost dosáhla v roce 2025 nového, alarmujícího milníku. Podle výroční zprávy mezinárodní konfederace Oxfam vzrostlo celkové bohatství světových miliardářů na nebývalých 18,3 bilionu amerických dolarů (přibližně 420,9 bilionu korun českých), čímž byl stanoven historický rekord. Tento růst nejenže předstihuje světové ekonomické ukazatele – zrychluje děsivým tempem, prohlubuje propast mezi superbohatými a zbytkem lidstva a podle expertů vytváří reálnou hrozbu pro sociální a politickou stabilitu. Tento trend, který rezonuje i v české debatě o daňové spravedlnosti a sociální soudržnosti, ukazuje na systémová rizika globální ekonomiky.

Šokující čísla: Tempo růstu a absolutní hodnoty

Údaje ze zprávy Oxfamu za rok 2025 ukazují nejen bohatství, ale jeho výbušnou, nesrovnatelnou akumulaci v rukou úzké skupiny lidí.

• Rekordní suma: 18,3 bilionu dolarů (420,9 bilionu Kč) – to je celková hodnota aktiv globálních miliardářů. Pro srovnání, to je více než roční HDP velkých ekonomik, jako je Čína nebo USA v některých letech minulé dekády.
• Rychlost růstu: Pouze v roce 2025 jejich kapitál vzrostl o 2,5 bilionu dolarů (57,5 bilionu Kč). Tempo tohoto nárůstu činilo přes 16 %, což je třikrát rychleji než průměrný roční přírůstek za předchozích pět let.
• Dlouhodobý trend: Od roku 2020 vzrostlo bohatství miliardářů o ohromujících 81 %. Toto období, zahrnující globální otřesy, se pro ně stalo érou bezprecedentního obohacování.
• Rekordmani: Počet miliardářů na světě poprvé překročil tři tisíce osob. Elon Musk se přitom stal první osobou v historii, jejíž osobní jmění překročilo hranici půl bilionu dolarů (přibližně 11,5 bilionu Kč).

„Nejde jen o statistiky. Tato čísla odrážejí rozbitý ekonomický systém, ve kterém se odměna za práci a kapitál rozděluje katastrofálně nerovnoměrně,“

komentuje Oxfam.

Nerovnost v perspektivě: Co znamenají biliony?

Aby si člověk uvědomil rozsah nahromaděného bohatství, Oxfam uvádí výmluvná srovnání.

„Částka 2,5 bilionu dolarů (57,5 bilionu Kč), o niž se jmění miliardářů za rok zvýšilo, se téměř rovná celkovému jmění nejchudší poloviny světové populace, tedy 4,1 miliardy lidí,“

uvádí se ve zprávě.

Ještě výmluvnější je jiné srovnání: těchto prostředků by stačilo k tomu, aby zcela odstranilo extrémní chudobu ve světě 26krát. Tato data odhalují paradox moderní doby: zdroje pro řešení klíčových humanitárních problémů existují, ale jsou soustředěny v rukou těch, kteří takové cíle neupřednostňují.

Politická nerovnováha: Bohatství jako nástroj moci

Kromě ekonomického zpráva Oxfamu zaznamenává nebezpečnou politickou propast. Analýza ukazuje, že miliardáři mají čtyřtisíckrát větší pravděpodobnost, že budou zastávat politické funkce, než obyčejní občané. To vytváří systém, kde zájmy superbohatých získávají nepřiměřeně velkou zastoupenost, zatímco hlasy většiny slábnou.

„Rostoucí propast mezi bohatými a zbytkem populace vytváří nebezpečnou a nestabilní politickou nerovnováhu,“

varuje výkonný ředitel Oxfam International Amitabh Behar.

— „Když hrstka lidí vlastní tak kolosální bohatství a vliv, základy demokracie a společenské smlouvy jsou ohroženy.“

Tato nerovnováha se projevuje lobbováním za výhodné daňové zákony, oslabováním regulací na trzích a privatizací zisků při současné socializaci ztrát a rizik.

Příčiny a kontext: Proč se bohatí stávají ještě bohatšími?

Analytici poukazují na několik vzájemně propojených faktorů, které tento trend živí:

1. Růst akciových trhů: Podstatná část majetku miliardářů je vázána na akcie jejich firem. Měnová politika posledních let a rozmach na trzích technologií a „zelené“ energie vytvořily ideální podmínky pro růst tržní kapitalizace.
2. Daňová politika: V mnoha jurisdikcích přetrvávají nízké sazby daní z kapitálu, dividend a dědictví ve srovnání s daněmi z práce, což systematicky zvýhodňuje vlastníky kapitálu.
3. Krize jako příležitost: Globální otřesy, od pandemie po energetickou krizi, často zvyšují koncentraci trhu, což umožňuje největším hráčům pohltit oslabené konkurenty a zvýšit podíl na trhu.
4. Technologická renta: Lídři digitální ekonomiky získávají superzisky díky síťovým efektům, kontrole nad daty a vytváření prakticky monopolních ekosystémů.

Předpovědi a výzvy: Kam tato trajektorie vede?

Pokračování současného trendu slibuje světu nestabilní budoucnost.

• Prohloubení sociálního napětí: Rostoucí vnímání nespravedlnosti může podněcovat populistická hnutí, protesty a politickou polarizaci jak v rozvinutých, tak v rozvojových zemích.
• Eroze společenské smlouvy: Občané mohou ztratit víru v to, že ekonomický systém pracuje v jejich prospěch, což povede ke snížení sociální soudržnosti a důvěry v instituce.
• Problém ekonomické efektivity: Nadměrná koncentrace bohatství může potlačovat spotřebitelskou poptávku (neboť superbohatí utrácejí menší podíl příjmu) a dusit inovace, čímž vytváří bariéry pro vstup nových hráčů na trh.

Podle Oxfamu a mnoha ekonomů spočívá východisko z této spirály v odvážné politické vůli: progresivním zdanění, boji proti daňovým únikům, investicím do veřejných statků a posílení ochrany práv pracujících. Bez takových opatření se propast bude pouze rozšiřovat.

Rostoucí povědomí o těchto rizicích nutí i samotné miliardáře připravovat se na „neznámou budoucnost“ investicemi do bezpečnosti a technologií přežití. Ironií je, že jejich kroky k ochraně před potenciálními důsledky nerovnosti pouze zdůrazňují hloubku samotného problému, který jejich vlastní obohacování nadále prohlubuje.