Nová ‚hedvábná stezka‘ pro ropu: Kazachstán souhlasil s financováním ropovodu Brody-Plock

Ukrajinská energetická diplomacie zřejmě dosáhla významného průlomu. Na nedávném zasedání ukrajinsko-kazašské komise v Kyjevě strany oznámily zásadně důležité rozhodnutí. Kazachstán oficiálně potvrdil svou účast na financování projektu ropovodu Brody-Plock a zavázal se dodávat přes Ukrajinu k Černému moři až 8 milionů tun ropy ročně. To není jen zpráva, ale potenciální restart celé logistiky uhlovodíků v regionu.

Odhlédneme-li od diplomatických formulací, podstata je následující: Ukrajina získává dlouho očekávaného strategického partnera pro naplnění svého ropného transportního koridoru a Evropa získává novou, diverzifikovanou trasu pro kaspickou ropu, která se vyhýbá tradičním monopolům a úzkým místům, jako je Bospor. A všechny strany, včetně Kazachstánu, z toho těží.

Co konkrétně se dohodli postavit?

Podle ukrajinského ministra paliv a energetiky Serhije Jermylova jsou dohody konkrétní. Za prvé bude postaven paralelní úsek ropovodu Oděsa-Brody k ropnému terminálu ‚Jižní‘ (Pivdenny) o délce 52 km s rozšířením kotvištních kapacit. To umožní příjem kazašské ropy bez narušení stávajícího reverzního toku ruské ropy.

Za druhé, a to je klíčové, Kazachstán v osobě ministra Vladimira Školníka a vedení společnosti KazMunayGas (Uzakbaj Karabalin, Timur Kulibajev) deklaroval připravenost naplnit ukrajinské ropovody. Podmínky a podíl na financování budou upřesněny po přípravě studie proveditelnosti, ale politická vůle z kazašské strany byla jasně vyjádřena.

Proč je to tak důležité pro Ukrajinu a Evropu?

Projekt ‚Oděsa-Brody-Plock‘ již dávno přešel z kategorie snů do kategorie ekonomické a geopolitické nutnosti. Evropa, jak poznamenávají analytici, má ‚významný zájem‘ na diverzifikaci dodávek energií z Kaspiku. Předběžné dohody již byly podepsány s řadou evropských rafinérií, včetně české ‚Cheska Raffineska‘ a polské skupiny ‚Lotos‘, o přepravě přibližně 4 milionů tun ropy.

Pro Ukrajinu úspěch projektu znamená:

• Skutečné vytížení vlastního dopravního systému v přímém, nikoli zpětném režimu.
• Posílení role jako tranzitní energetické centrály, což posiluje její vyjednávací pozici.
• Technickou modernizaci infrastruktury díky partnerským investicím.

Kromě toho se zvažuje varianta pozemní trasy přes Kaspický potrubní konsorcium (KPC), která by umožnila vzdát se riskantního a drahého překládání ropy tankery.

Co dál? Dokumenty, potrubí, ropa

Akční plán je stanoven. Již ve třetím čtvrtletí roku 2003 (tedy v nadcházejících měsících) musí být připravena a podepsána mezistátní dohoda o tranzitu kazašské ropy. Souběžně řeší společnost Ukrtransnafta technický úkol odděleného čerpání ‚lehlé‘ kazašské a ‚těžké‘ ruské ropy jedním potrubním systémem.

Pokud se všechny dohody promění v kov a kontrakty, získá Ukrajina nejen dalšího tranzitního klienta, ale plnohodnotného partnera při vytváření alternativního energetického koridoru. A pak se projekt Brody-Plock konečně změní z ‚politické podpory‘ na funkční obchodní model výhodný pro všechny účastníky. A to je v energetice možná to nejsložitější. Pro Českou republiku je účast její rafinérie v tomto projektu krokem ke zvýšení energetické bezpečnosti a stabilizaci dodávek surovin mimo tradiční zdroje.