Top 10 daňových poplatníků Litvy: Orlen vede navzdory 21% poklesu, Circle K roste o 28%

Litevská státní daňová inspekce zveřejnila žebříček největších daňových poplatníků za rok 2025. První místo, stejně jako v předchozím roce, obsadila rafinérie Orlen Lietuva, ačkoli její odvody klesly o 21%. Druhé místo s rekordním růstem plateb o 28% obsadila síť čerpacích stanic Circle K. Celkově do první desítky patří společnosti, které zaplatily do rozpočtu od 139,6 do 415,6 milionů eur (≈ 3,39–10,11 mld CZK*).

Kdo skutečně naplňuje rozpočet jedné z našich hlavních partnerek a spojenkyň v Evropě a ve světě? Odpověď poskytuje čerstvý žebříček sestavený na základě údajů litevské daňové správy. Seznam lídrů výmluvně svědčí o struktuře litevské ekonomiky: jejími hybateli zůstávají energetika, maloobchod a, kupodivu, výroba tabákových výrobků.

Pódium vítězů: pád šampiona a vzestup outsidera

Rafinérie Orlen Lietuva (patří polskému koncernu PKN Orlen) si udržela první místo, když v roce 2025 zaplatila 415,6 milionů eur (≈ 10,11 miliardy CZK*) na daních. Ve srovnání s rokem 2024 se její daňové odvody však snížily o 21% (107,3 milionů eur).

Skutečným „daňovým tahounem“ roku se stala společnost Circle K Lietuva, která provozuje síť čerpacích stanic. Skokem ze třetího na druhé místo zvýšila své daňové platby o 28% (82 milionů eur) a dostala je na úroveň 375 milionů eur (≈ 9,11 miliardy CZK*).

Top 10: Kdo ještě vede?

Žebříček, který zahrnuje spotřební daň a DPH, ukazuje stabilitu stejných odvětví. Po dvou lídrech do první pětky největších přispěvatelů do rozpočtu patří:

• Třetí místo: Okseta (obchod s ropnými produkty) — 356,7 milionů eur (≈ 8,67 miliardy CZK*).
• Čtvrté místo: Philip Morris Baltic (výrobce zahřívaného tabáku) — 288,6 milionů eur (≈ 7,02 miliardy CZK*).
• Páté místo: KN Energies (státní provozovatel terminálů LNG) — 287,4 milionů eur (≈ 6,99 miliardy CZK*).

Desítku lídrů uzavírají společnosti zastupující převážně maloobchod a finanční sektor:

• Na šestém místě – skupina Sanitex, vlastník velkoobchodní sítě Promo Cash&Carry (250,1 milionů eur / ≈ 6,08 miliardy CZK*).
• Na sedmém místě — maloobchodní síť Maxima LT, patřící společnosti Vilniaus Prekyba (182,46 milionů eur / ≈ 4,44 miliardy CZK*).
• Na osmém místě — maloobchodní síť na prodej alkoholu MV GROUP Distribution LT (166,3 milionů eur / ≈ 4,04 miliardy CZK*).
• Na devátém místě – německá maloobchodní síť Lidl Lietuva (150,7 milionů eur / ≈ 3,66 miliardy CZK*).
• Desítku uzavírá Swedbank, který loni přispěl do rozpočtu 139,57 milionů eur / ≈ 3,39 miliardy CZK*.

Jak je ze seznamu patrné, po energetických a tabákových gigantech nesou hlavní daňovou zátěž sítě zajišťující každodenní potřeby obyvatel, což odráží strukturu vnitřní poptávky v zemi. Tento žebříček je užitečný pro české firmy zvažující vstup na litevský trh.

Co žebříček vypovídá: diverzifikace vs. závislost

Analýza seznamu umožňuje vyvodit několik důležitých závěrů o litevském a jeho prizmatem i obecně pobaltském ekonomickém modelu:

1. Silná závislost na energetice a surovinách. První čtyři místa v žebříčku jsou nějak spojena s ropnými produkty, což činí litevský rozpočet zranitelným vůči výkyvům světových cen energií.
2. Maloobchod jako stabilní přispěvatel. Přítomnost pěti maloobchodních sítí (včetně velkoobchodníka Sanitex) v žebříčku svědčí o vysoké úrovni vnitřní spotřeby a efektivní daňové kázni v tomto sektoru.
3. Paradox „zlozvyků“. Trvalá přítomnost tabákového giganta Philip Morris Baltic na špičce připomíná, že spotřební daně z tabáku zůstávají jedním z nejspolehlivějších zdrojů rozpočtových příjmů, a to i přes oficiální politiku zdravého životního stylu.
4. Skromná role finančního sektoru. Pouze jedna banka, Swedbank, se sotva vešla do první desítky, což může poukazovat na zvláštnosti zdanění bank nebo relativně skromné rozměry sektoru.

Litevská ekonomika tak vykazuje znaky jak vyspělého spotřebitelského trhu (silný maloobchod), tak přetrvávající závislosti na tradičních, volatilních odvětvích. Úspěšné přilákání high-tech společností, které by se mohly umístit v podobném žebříčku, zůstává pro zemi strategickým úkolem.

Poučení pro Ukrajinu

Pro ukrajinské daňové úřady a podniky není litevský žebříček jen zajímavou statistikou. Je to ukázka toho, jak vypadá daňová kázeň v zemi, která již prošla cestou evropské integrace. Transparentnost a veřejná dostupnost takových dat posiluje důvěru společnosti v systém. Kromě toho seznam jasně ukazuje, která odvětví by se mohla stát hlavními přispěvateli rozpočtu ve střednědobém horizontu po stabilizaci situace – energetika, logistika, zemědělské zpracování a maloobchod.

Hlavní otázka pro Ukrajinu zní: Dokážeme vybudovat daňový systém, ve kterém největší společnosti nebudou skrývat příjmy, ale budou hrdé na své místo v podobném žebříčku?

*Poznámky: Kurzy použité pro výpočty: 1 EUR = 24,32 CZK (orientační kurz k 04.02.2026). Uvedené ekvivalenty v českých korunách slouží pro představu o rozsahu a mají pouze informativní charakter, nejedná se o finanční doporučení.