Kyjev, 23. října 2023. Ukrajinský parlament chce dostat stovky tisíc samostatně výdělečně činných osob (OSVČ) z šedé ekonomiky. Skupina 18 poslanců napříč stranami včetně Jaroslava Železňaka dnes zaregistrovala návrh zákona č. 10166, který zavádí zvláštní dobrovolný daňový režim pro příjmy z jednotlivých činností s sazbou 6%.
Iniciativa si klade za cíl nejen zvýšit příjmy rozpočtu, ale také sladit ukrajinskou legislativu s normami EU a vytvořit jasný právní rámec pro spolupráci s online platformami, jako jsou Uber, Bolt a Glovo.
Koho se nový režim týká a v čem spočívá?
Návrh pokrývá více než 20 typů činností, včetně kurýrních služeb, přepravy osob taxíky, kosmetických, kadeřnických a dalších osobních služeb. Podle autorů může tato novinka vytvořit „transparentní a srozumitelnou regulaci“ pro více než 500 tisíc OSVČ.

Klíčové parametry režimu, jak uvádí RBC-Ukrajina:
- Nízká daňová sazba: Pouze 6% z příjmu.
- Jednoduchá administrativa: Není potřeba registrovat se jako fyzický podnikatel (FOP), najímat účetního ani podávat daňová přiznání.
- Dobrovolnost: Přechod na nový režim je výhradně na uvážení jednotlivce.
„Kdo chce, může zůstat u současného, jemu známého systému,“
vysvětlil dnes jeden z autorů dokumentu, poslanec Jaroslav Železňak, na svém kanálu Telegram.
Proč je to důležité: Digitalizace daní a harmonizace s EU
Iniciativa má dva klíčové rozměry – vnitrostátní a mezinárodní.
Pro Ukrajinu je to krok k „odstínění“ významného segmentu ekonomiky a zjednodušení života pro stovky tisíc občanů. Zvláštní důraz je kladen na práci s online platformami (Uber, Bolt, Uklon, Glovo atd.), které podle Železňaka již sdružují více než 300 tisíc řidičů a kurýrů.
„Jde o odstínění ekonomiky a významný krok vpřed v digitalizaci daní,“
zdůraznil parlamentní.
Pro mezinárodní vztahy je projekt nezbytnou podmínkou pro harmonizaci s právem EU. Cílem je implementace směrnice EU DAC7, která ukládá provozovatelům digitálních platform automaticky si vyměňovat daňové informace o příjmech svých partnerů. Vytvoření jasného daňového režimu pro OSVČ je základem pro splnění těchto požadavků Ukrajinou. Pro české firmy působící na ukrajinském trhu to znamená větší právní jistotu.
Kontext: Rostoucí daňový tlak
Návrh zákona přichází v době dalších aktivních kroků úřadů na posílení fiskální kontroly. Rada nedávno schválila v prvním čtení zákon o zrušení moratoria na daňové kontroly. Kromě toho parlament schválil zvýšení daně z příjmů bank z 18% na 36% pro roky 2024-2025.
V tomto kontextu vypadá návrh 6% pro OSVČ spíše jako pobídka k legalizaci než jako represivní opatření.
Analýza: Výhody a potenciální rizika
Výhody iniciativy jsou zřejmé:
- Pro stát: Dodatečné příjmy do rozpočtu, integrace do evropského právního prostoru, získání dat o reálném obratu ve službách.
- Pro OSVČ: Maximálně zjednodušená a levná legalizace, potenciální sociální záruky (s dalším rozvojem systému), legální spolupráce s platformami.
- Pro platformy: Jasná „pravidla hry“, snížení reputačních a právních rizik.
Otázky a rizika:
- Dobrovolnost: Bude sazba 6% dostatečně atraktivní pro hromadnou legalizaci? Nebo mnozí raději zůstanou ve stínu?
- Administrativa: Jak dobře bude propracovaný a uživatelsky přívětivý digitální účetní systém, zejména pro netechnicky zdatné profese, jako jsou nehtové designérky?
- Základ daně: Jak přesně bude určen příjem, zejména při práci částečně přes platformy a částečně v hotovosti?
Pro české podnikatele, kteří spolupracují s ukrajinskými dodavateli služeb, může tento režim znamenat snadnější a bezpečnější způsob spolupráce.
Návrh, který je třeba sledovat
Dnes zaregistrovaný návrh zákona č. 10166 není jen další daňovou iniciativou. Je to pokus systematicky řešit problém obrovského neformálního sektoru, který existuje vedle rychle rostoucí digitální ekonomiky. Úspěch návrhu bude záviset na dvou faktorech: finálním, technicky bezchybném mechanismu a efektivní komunikaci jeho výhod pro koncové uživatele – samotné OSVČ.
Pokud bude režim skutečně jednoduchý, nezátěžový a výhodný, mohl by se stát jedním z nejúspěšnějších kroků k legalizaci podnikání v posledních letech. Pokud vytvoří novou byrokratickou zátěž nebo se ukáže jako finančně neatraktivní, stínová ekonomika by se mohla pouze prohloubit. Zatím se iniciativa jeví jako vyvážená a včasná odpověď na výzvy digitálního věku a evropské integrace.
