3. března 2026. Pondělní ráno začalo pro obchodníky studenou sprchou. Zatímco Evropa a USA odpočívaly o víkendu, na Blízkém východě se stalo to, čeho se trhy obávaly více než rok. USA a Izrael zaútočily na Írán a Teherán odpověděl hrozbou uzavření Hormuzského průlivu — hlavní ropné tepny planety. Burzovní indexy se zbarvily do červena, ropa Brent během několika hodin vyskočila o 13% a dotkla se $82* za barel, a evropský plyn vzrostl o 41%. Ale hlavní překvapení, jak se zdá, jsou teprve před námi.
V sobotu večer se objevily zprávy o útocích na íránská zařízení. Do neděle Teherán udělal to, co okamžitě zvýšilo sázky: tankerům v Hormuzském průlivu bylo dáno najevo — průchod zakázán. Dvě plavidla již byla napadena: jedno u pobřeží Ománu, druhé poblíž SAE. Mezinárodní námořní organizace vyzvala plavidla, aby se oblasti vyhýbala. Maersk, světový gigant v kontejnerové přepravě, oznámil pozastavení tranzitu průlivem a Suezským průplavem. Obchod zamrzl.
Plynový šok: Katar zastavuje výrobu
Ale hlavní rána přišla odtud, odkud ji nejméně čekali — z Kataru. The Guardian uvádí, že státní QatarEnergy zastavila výrobu zkapalněného zemního plynu po útocích na terminály v Ras Laffan a Mesaieed. Katarské ministerstvo obrany potvrdilo — drony zasáhly energetické zařízení v Ras Laffan. Naštěstí nejsou žádné oběti. Ale výroba stojí.
Ras Laffan není jen továrna. Je to největší exportní terminál LNG na světě. Jeho zastavení může připravit globální trh o téměř pětinu všech dodávek zkapalněného plynu. A to se děje v době, kdy si Evropa stále pamatuje zimu 2022 a zásoby v zásobnících tají rychleji než obvykle kvůli chladné zimě.

Reakce trhu na sebe nenechala dlouho čekat. Nizozemský TTF (benchmark pro celou Evropu) vzrostl z 32 eur* (přibližně 810 Kč*) na 45 eur* (přibližně 1140 Kč*) za megawatthodinu. Plus 41% za jediný den. Britský index vyskočil o 40%. Jess Ralston z Energy and Climate Intelligence Unit to již označila za „budíček“: účty za energii pro domácnosti a firmy znovu porostou.
Ropa: Brent proráží strop
Stejný příběh s ropou. Brent v jednu chvíli vyskočil o 13% a dotkl se $82* za barel — maxima za 14 měsíců. Do pondělního večera vzrušení poněkud opadlo, ale kotace zůstaly o 6% výše než v pátek — kolem $77*.

Proč tak ostře? Čísla mluví sama za sebe: Hormuzským průlivem prochází přibližně pětina světové ropy a téměř veškerý zkapalněný plyn přepravovaný po moři. Pokud je průliv fakticky uzavřen (i bez oficiálního oznámení), tankery nejezdí, pojišťovny odmítají krytí, obchodníci panikaří.

Analytici Wood Mackenzie bijí na poplach: čelíme dvojímu šoku — nejenže se zastavil současný export, ale je fakticky zablokován přístup k rezervním kapacitám OPEC+ (a ty jsou všechny v regionu). Pokud se situace protáhne, tříciferné ceny ropy — $100* a více — by se mohly stát realitou již v létě.
Akciové trhy: červená po celém světě
Investoři nesnášejí nejistotu. A válka na Blízkém východě za účasti jaderné velmoci je vrcholem nejistoty. Evropské indexy se zhroutily: německý Dax ztratil 2,4%, francouzský CAC 40 — 2,2%, italský FTSE MIB — 2%, španělský Ibex — 2,6%. Britský FTSE 100 klesl skromněji — o 1,2%: podpořily ho rostoucí akcie ropných gigantů BP a Shell (+3% každá).
Asie je také v mínusu: japonský Nikkei 225 klesl téměř o 2,4%, čínský Shenzhen Composite — o 0,7%. Australský ASX 200 otevřel prudkým poklesem, ale do zavíračky se mu podařilo ztráty smazat.
Nejhůře dopadly letecké společnosti: IAG (vlastník British Airways) spadl o 6%, easyJet o 4%. Tisíce letů byly zrušeny nebo přeloženy kvůli uzavření vzdušného prostoru nad oblastí konfliktu a šílenému růstu cen paliv.
Obranný sektor je tradičně v plusu: BAE Systems přidal 5%. Válka je čas drahých akcií zbrojního průmyslu, to je axiom.
Wall Street otevřela poklesem, ale do pondělního večera se indexy mírně stabilizovaly. Investoři jsou zmateni; nikdo neví, jak dlouho bude konflikt trvat. Donald Trump naznačil, že operace by mohla trvat další čtyři týdny — do úplného dosažení cílů. Pro trhy zní fráze „čtyři týdny války s Íránem“ jako rozsudek smrti.
Zlato a bezpečné přístavy
V tomto pekle investoři tradičně utíkali do bezpečných aktiv. Zlato zdražilo o 2,5% na $2908* za unci (podle údajů z pondělního večera; v jednu chvíli se cena dotkla $2950). Dolar posílil vůči většině měn. Japonský jen také získal podporu jako útočiště před rizikem.
Ale hlavní otázka, která nyní trápí trhy: je to na dlouho? Pokud se konflikt rozroste v plnohodnotnou válku za účasti Íránu a jeho proxy v celém regionu, ceny energie půjdou do stratosféry. A to je přímá cesta ke globální recesi.
Co to znamená pro českého spotřebitele
Pro českého řidiče, který každý týden tankuje, a pro firmy, které platí za vytápění a elektřinu, jsou zprávy špatné. Ceny benzinu v Česku v posledních týdnech rostly kvůli tradičním faktorům: růstu světových cen ropy a slabé koruně. Nyní se k tomu přidá vojenský faktor.
analytici předpovídají: pokud se Brent udrží nad $80, litr paliva na českých pumpách zdraží v průměru o 50 haléřů až 1 korunu. Pokud půjde k $90, dalších 1-1,5 koruny. Při $100 by benzin mohl k současným cenám přidat 2-3 koruny za litr. Vzhledem k tomu, že dnes litr Naturalu 95 stojí v průměru kolem 38 Kč, perspektiva přiblížení se 40 Kč vypadá více než reálně.
Plyn pro vytápění a výrobu elektřiny zdraží ještě výrazněji. Evropa je stále závislá na dováženém LNG a ztráta katarského plynu (byť dočasná) zasáhne peněženky. Průmysl, zejména energeticky náročný (chemie, hutnictví, cement), se opět ocitne pod tlakem. Můžeme vidět dočasné odstávky továren — jako tomu bylo v roce 2022.
Co čekat dál
Nejbližší dny ukážou, jak vážné je poškození katarských terminálů a jak rychle je lze opravit. Stejně důležité je, zda Írán přistoupí k oficiální blokádě Hormuzského průlivu, nebo se omezí na „varování“ a cílené útoky na plavidla.

Zatím trhy do cen započítávají nejhorší scénář. Pokud se konflikt nerozšíří a průliv zůstane otevřený pro tankery (byť se zvýšeným rizikem), ceny by se mohly korigovat dolů. Ale pokud se válka protáhne nebo se do ní zapojí další hráči (především Saúdská Arábie či SAE), čeká nás opakování energetické krize z roku 2022 — a možná i horší varianta.
Jedno lze říci s jistotou: 3. březen 2026 vejde do dějin jako den, kdy si trhy konečně uvědomily, že válka na Blízkém východě není lokální konflikt. Je to tektonický posun pro světovou ekonomiku se zcela nepředvídatelnými důsledky.
*Poznámka: Ceny v textu jsou v amerických dolarech a eurech k 3. březnu 2026. Referenční kurz ECB k tomuto datu byl přibližně 24,274 CZK za 1 EUR a 23,99 CZK za 1 USD (odvozeno z křížového kurzu). Přepočty na koruny jsou přibližné a mají pouze informativní charakter. Nejedná se o finanční doporučení. Aktuální kurzy měn si můžete ověřit pomocí naší měnové kalkulačky.
